pondělí 12. ledna 2015

Proti větru



Dnešní moderní jachty jsou schopné plavby v určitém úhlu proti větru. Je to díky moderní konstrukci trupů a střihu plachet, které připomínají křídla letadel. Také díky novým materiálům, které se používají při jejich stavbách.
Avšak i ta nejmodernější jachta z nejlepších materiálů nedokáže plout přímo proti větru. Musí se ke svému cíli dopracovat křižováním, což je vlastně plavba v úsecích „klikatou“ dráhou.  Při své plavbě a hledání ideálního úhlu plavby proti větru se může dostat do tzv. mrtvého úhlu, kdy z plachet vyvlaje vítr, plachty začnou fletrovat a plachetnice zastaví. Aby se opět rozjela, musí změnit směr (úhel k větru - odpadnout), plachty se opět naplní větrem a plachetnice pluje.
Plavba proti větru je vlastně snaha o co nejostřejší úhel, kdy plachetnice pluje s přitaženými plachtami blízko k ose trupu.


        Křižování proti větru – obraty

Jak už bylo řečeno, žádná plachetnice nedokáže plout přímo proti větru a ke svému cíli se musí dopracovat křižováním proti větru.

Plujete kurzem ostře proti větru v úzké zátoce. Dostáváte se do blízkosti břehu, provádíte obrat proti větru a plujete na druhém boku opět kurzem ostře proti větru, jste v blízkosti druhého břehu...opět obrat ....každým úsekem, který uplujete se postupně propracováváte k cíli vaší plavby. Cíl je vzdušnou čarou vzdálen např. 4 km ale vy naplujete křižováním vzdálenost 3 krát nebo 4 krát delší.
Nelze jinak. Nelze plout kurzem přímo na cíl, který je  proti větru. Začínající jachtaře to občas plete a mají snahu neustále vést příď lodi k místu, tam kam se rozhodli doplout. A pak stojí v mrtvém úhlu s fletrujícími plachtami. Musí odpadnout, nabrat znovu rychlost....


   Tři fáze a tři způsoby obratu proti větru

Obrat proti větru můžeme rozdělit na tři fáze

první fáze je vyostření až do linie větru ( přímo proti větru)
druhá fáze je překonání linie větru
třetí fáze je odpadnutí na nový kurz a plavba na druhém boku


Tři způsoby jak to vykonat

Prvním způsobem je obrat vykonaný pouze kormidlem, kdy jeho vychýlením změníme kurz. Plachetnice začne vyostřovat a dostává se do mrtvého úhlu. Jakmile se začne prolamovat přední lík kosatky, tak povolíme její otěže. Plachetnice překonává linii větru a začíná odpadat. V této fázi dotáhneme otěže kosatky. Hlavní plachty si nevšímáme, přejde sama na druhý bok.
Velkou nevýhodou tohoto obratu je  ztráta rychlosti díky vychýlení kormidelního listu a tím i přibrždění. Plachetnice se po obratu musí opět rozjíždět na původní rychlost.

Druhým způsobem je obrat vykonaný pouze za pomoci plachet.
Kormidelní páku máme v poloze neutrální – v ose lodi. Nikam ji nevychylujeme. Zvětšíme návětrnost lodi přitažením hlavní plachty. Plachetnice začne vyostřovat až se dostává do mrtvého úhlu, přední lík kosatky začíná fletrovat, v ten moment je potřeba uvolnit její otěže. Plachetnice dále vyostřuje až se dostává do linie větru. Začíná druhá fáze obratu, plachetnice překonává linii větru na druhou stranu, teď je potřeba povolit otěže hlavní plachty – pokud to neuděláte, tak příď lodi linii větru nepřekoná. V třetí fázi po překonání linie větru plachetnice začíná odpadat. V této fázi musíme pomoci a zvýšit závětrnost plachetnice dotažením otěží kosatky na druhém boku. Plachetnice je na novém kurzu, dotáhneme otěže hlavní plachty. Kormidlo  je stále v neutrální pozici. 
Výhodou tohoto obratu je minimální ztráta rychlosti, protože je obrat proveden obloukem o velkém poloměru s nulovým vychýlením kormidla.
Nevýhodou tohoto obratu je, že se  někdy nemusí podařit, díky podmínkám panujícím na vodě – vlny.


Třetím způsobem je obrat vykonaný za pomoci plachet i kormidla.
Provádí se stejně jako předchozí obrat na plachtách. Jen se ve všech fázích obratu  koriguje jemně kormidlem. Kormidlo  se nemá příliš vychylovat, neboť by mohlo docházet k přibrždění plachetnice.
Výhodou tohoto obratu je opět minimální ztráta rychlosti.


Shrnutí:

Před obratem proti větru musí mít plachetnice rychlost, protože část dráhy při obratu pluje pouze setrvačností (přechod přes linii větru).  Před obratem můžete mírně odpadnout a tím zvýšit rychlost.

Nevychylujte příliš kormidlo, brzdíte tím loď

Výhodnější je obrat vykonaný plynulým obloukem o velkém poloměru. Není zde taková ztráta rychlosti.




sobota 10. ledna 2015

Proč spoléhat více na plachty než na motor


Pár příkladů z praxe, z jezerního i námořního jachtingu.

Příklad č. 1

Do polského přístavu Swinoujscie v Baltickém moři, vplouvá velká dvoustěžňová plachetnice. Její motor má co dělat aby udržel plachetnici v dobrém kurzu. Fouká silný severozápadní vítr a vlny, jejichž výška je ještě  umocněna proudem řeky, se tříští o ochranný vlnolam. Plachetnice je na úrovni prvního vlnolamu a její motor znenadání utichá. Plachty jsou dobře sbalené a uvázané k ráhnům. Posádka nemá čas postavit ani jednu ze tří plachet. Vlny a vítr ženou neovladatelný dvoustěžník na velké betonové bloky. Plachetnice přežívá jen díky jejímu pevnému trupu z poctivé oceli....


Příklad č. 2

Opět ve Swinoujscie – posádka malé jachty s přívěsným motorem otáčí loď před vjezdem do přístavu proti větru a stahuje hlavní plachtu. Startuje motor, roluje kosatku a pokračuje do přístavu. Západní vítr není silný, vlny nejsou příliš vysoké, ale přesto stačí  k tomu, aby se vrtule přívěsného motoru dostávala na okamžik z vody.  Motor se roztočí do vysokých otáček a vzápětí je utlumen při vpadnutí lodního šroubu zpět do vody. Ještě několikrát motor zasténá a stříhá se pojistný klínek. Kletby kapitána jsou slyšet na obou vlnolamech. Motor je rázem nefunkční a plachetnice splouvá na vlnolam.  Naštěstí má rolfok, stačí jedno zatáhnutí za otěž kosatky a loď pokračuje v plavbě do Severní mariny....

Příklad č. 3

Do třetice Swinoujscie – připlouvá opět dvoustěžník, vplouvá pod plnými plachtami mezi ochranné vlnolamy a v klidu pod plachtami překonává nepříjemné vlny na rozhraní moře a proudu řeky. Pluje pod plachtami dál až do závětří stromů. Pak startuje motor, balí plachty bez problémů dojíždí do mariny.

Příklad č. 4

Přehrada Slezská Harta. Na kotviště, mezi stojící lodě na bójkách, vplouvá plachetnice. Je nová, majitel s jachtingem začíná. Plachty uklizené a pluje pouze pod elektromotorem. Míjí stojící plachetnice, zajíždí k molu u břehu. Kapitán se loučí s posádkou a sám odplouvá na motor ke své bóji. Zvedá se vítr a plachetnice se slabým elektromotorem a téměř vybitým akumulátorem končí pár metrů proti větru od bóje. Silný větrný poryv otáčí příď po větru a plachetnice se rozjíždí. Všude okolo jsou zakotvené plachetnice. Plachty sbalené, motor nefunkční a vítr sílí. Kapitán se rozhoduje rychle, rozepíná perzenik hlavní plachty a bere za výtah plachty. Plachta šplhá na stěžeň, ale loď je po větru a první spíra se zasekává pod Lazy Jack a plachetnice se rozjíždí ještě rychleji mezi ostatní zakotvené plachetnice. Jachtař začátečník a velká kajutová plachetnice. Míjí těsně ostatní lodě a vítr ho žene na břeh plný velkých kamenů. Hlavní plachta jde dolů a na kosatku  nemá čas, háže špatně připravené lano šlapadlu plném turistů, které si všimlo problémů a přispěchalo na pomoc. Lano padá zamotané do vody, na druhý pokus už šlapadlo táhne plachetnici zádí proti větru na bóji. Nemá však moc šancí proti silnému větru, ale dává dostatek času ostatním jachtařům, aby skočili do člunku a pomohli začínajícímu kolegovi.
Vyrolovat kosatku, rozjet loď a vytočit ji proti větru. Hlavní plachta letí na stěžeň, odpadnout, nabrat rychlost a dokřižovat k bóji.....



Příklad č. 5

Přístav Sasnitz – Baltické moře, Německo
Blíží se bouře, vítr zesiluje a začíná svištět v lanoví vyvázaných plachetnic. Poryvy už dosahují pomalu k hodnotám okolo 40 uzlů. Na obzoru se objevuje spousta plachet...baltická regata lodí Hanse se přijíždí ukrýt před nastávající bouří. První plachetnice dojíždí na úroveň vjezdu do přístavu. Všichni mají poctivě zrefováno. Zkušené posádky vplouvají pod plachtami do přístavu. Je to výhodnější, než na vlnách otáčet loď před přístavem proti větru, startovat motor a sundavat plachty a nechat se zalévat vlnami. Je to nádherný pohled, jak zkušená posádka vletí z rozvlněného moře pod plachtami za ochranný vlnolam. Vyostří plachetnici proti větru, motor předem nastartovaný a klapající na volnoběh, jakmile je příď proti větru, posádka roluje kosatku a sundavá hlavní plachtu. Kapitán drží loď na místě mírným přidáním otáček na motoru...vše nachystáno, plachetnice vplouvá na místo a posádka vyvazuje plachetnici k nábřeží. Všech 40 plachetnic regaty vplouvá takto do přístavu...v jejich podání je vše rychlé, efektivní, bezpečné a velmi elegantní.



"Co tím chtěl básník říci?"

To, že je velmi důležitá znalost a umění manévrů pouze pod plachtami. A samozřejmě jejich cvičení, neustálé opakování a sbírání nových zkušeností. Překonat lenost a tam kde je to možné používat pouze plachty i když je k dispozici motor. Nebo ještě lépe, plout tam, kde je plavba s motory zakázána. Např. přehrada Slezská Harta

Jsem typický "hadrář" a plachtám dávám přednost, ale motory nezatracuji.
Mít spolehlivý motor je v dnešní době na plachetnicích téměř nutností. Při manévrování v přeplněných přístavech, při plavbách v kanálech a zdymadlech. Je dobrý v úzkých plavebních drahách. Umožňuje plachetnici plout tam, kde by si to druhá plachetnice bez motoru nemohla dovolit. Při naplánované dovolené a plavbě pomůže včas doplout do maríny, dobíjí akumulátory... Dobré motory mají spoustu výhod ale i ten nejlepší motor může selhat a zrovna v ten moment, kdy je ho nejvíce potřeba. Pak nastává problém. 


  

Jachtařská etika a etiketa


Píše se rok 1992, kotvíme v přístavu kdesi na pobřeží Turecka. Přídí k molu a ze zádi kotva, žádné muringy nebo bóje. Je nás tu více, je skoro plno, jen pár míst je volných. Připlouvá motorová jachta pod německou vlajkou. Hledá volné místo k zakotvení. Pluje rychle a blízko kotevních lan stojících plachetnic. Pár lan zachytí šroubem, nenamotává - seká. Projede přístavem, otočí se a odplouvá. Bez povšimnutí míjí plachetnici, na které stojí její kapitán a mlčky, ve zdvižené ruce drží useknutý konec kotevního lana....

Co je etika a etiketa?
Etika - je teorie morálky, nauka o správném jednání.
Etiketa - jsou to vlastně pravidla chování a soubor společenských zvyklostí ve skupině lidí ( v práci, v rodině, ve státě, mezi lidmi v nějaké zájmové skupině...atd.) Je pravdou, že v dnešní uspěchané době, dochází k určité proměně etikety a pravidel společenského chování. I v jachtingu k tomu dochází a myslím si, že je to důsledek dnešního shonu a „rychlého života".
Zde je stručné připomenutí některých základních pravidel a zvyklostí:
NA LODI ZA PLAVBY
1. Za plavby posádka zbytečně nestojí, buď sedí, nebo pracuje a pohybuje se po palubě nebo odpočívá v kajutě nebo na palubě.
Důvod - tento zvyk se vzal z dřívějších zákazů - nepřekážet kormidelníkovi ve výhledu na kurs a loď. Dalším důvodem byla a je bezpečnost ( je zde možnost ztráty rovnováhy a pádu přes palubu).

2. Za plavby posádka nemáčí nohy a ruce ve vodě.
Důvod - tento zvyk pochází z dalekých plaveb. Byl to strach ze žraloků nebo také proto, že nikdy nevíte co je pod vodou např. měchýřovka (portugalská galéra), jejíž žahavá vlákna jsou až 15m dlouhá.

3. Za plavby posádka nevláčí ve vodě fendry a konce lan (otěže plachet)
Důvod - estetický i praktický ( na závětrném boku fendry brzdí loď )
Prostě a jednoduše, takto se to nedělá, je to ostuda pro posádku.

4. Za plavby se nehvízdá.
Důvod - na velkých plachetnicích se dávaly povely hvizdem na píštalky a každý hvizd navíc mohl splést posádku. Říká se také, že hvízdání na lodi ruší mrtvé námořníky a přináší to nepříznivý vítr.

5. Velmi dobrá a praktická tradice - kapitán lodi má vždy nejvyšší postavení i u stolu a je to on, kdo začíná první jíst.
Důvod - kapitán má zodpovědnost, on rozhoduje a velí na lodi. Není, dobré , pokud jsou na lodi „dva kapitáni". Důvod je i psychologický - plavba na palubě plachetnice je společné žití skupiny lidí na relativně malém prostoru. Stačí málo a mohou vypuknout neshody.... Kapitán je ten, kdo to „hasí".




PŘÍJEZD PLACHETNICE DO PŘÍSTAVU
V každém přístavu, čekají, na loď i posádku kritické oči lidí, kteří velmi dobře rozumí svému řemeslu (námořníci, rybáři, jachtaři). Sledují každý manévr připlouvající lodi a vyhodnocují kousek po kousku všechny detaily lodi i Vás. Někdy jim stačí krátký pohled a hned vědí, co tam připlulo za loď a posádku.
Co v nich vyvolává sympatie:
Posádka, která rozumí svému řemeslu. Dobře udržovaná loď a všechny detaily ( jak je co uspořádané, smotaná lana, záplety, sbalené plachty a tisíc jiných, dalších věcí...)

A znalost přístavní etikety:

1. Pokud jsou lodě vyvázané na sebe bokem ( někdy i v několika řadách) k nábřeží - nikdo nesmí zabraňovat sousedovi přejít přes palubu na nábřeží. Pokud jste ti, co chtějí přejít, tak je slušností požádat o dovolení.

2. Pomoc připlouvající jachtě - chytit lano, podržet loď....atd.

3. Vyvazujte svou loď k druhé pokud možno tak, aby byla vaše příď u jejího kokpitu.
Můžete pak v pohodě přecházet na nábřeží přes přední část její paluby a nebudete rušit soukromí sousedů.

4. Pokud máte v úmyslu odplout z přístavu brzy ráno a nestojíte na kraji řady. Domluvte se a loď převažte ať ráno nebudíte sousedy.

5. Při vyvazování na vazák na nábřeží, dávejte své lano pod lana už vyvázaných lodí.

6. Posádka v přístavu - respektujte předpisy a nařízení přístavní autority a co nejlépe se přizpůsobte místním zvyklostem



SHRNUTÍ - nepřekážej druhým. Nedělej druhým to, co by ani tobě nebylo milé.





Jaderské moře 2006. V chorvatských teritoriálních vodách pluje chorvatská plachetnice s českou posádkou na palubě. Marně by jste ale hledali pod levým sálingem naší státní vlajku. Kde tedy je?
Vlaje na zadním stěhu vedle chorvatské státní vlajky. Je obrovská a svou velikostí i místem umístění zajišťuje „věhlas" kapitánovi, nejen v chorvatských přístavech, ale i mezi jachtaři v Česku......
"Kapitáne, proč máš naši vlajku vedle chorvatské?"  "Protože se mi tam líbí a co se staráš do toho ti nic není", odpovídá kapitán.

KAM PATŘÍ VLAJKY?
Státní vlajka:
Na vlajkovou žerď na záď
Na vrchol zadního stěžně u dvoustěžníku
Na vrchol gáfle u gáflového dvoustěžníku ( za plavby pod plachtami)
Pod levý sáling v případě charterované lodi

Zdvořilostní vlajka:
Pod pravý sáling
Na pravý vant u lodí bez sálingů ( nízký stěžeň s gáflí)

Klubová vlajka:
Na vrchol hlavního stěžně
Pod levý sáling
Na levý vant ( nízký stěžeň s gáflí)



Slezská Harta 2004. Dojíždíme plachetnici, kterou jsme tu ještě neviděli. Na relativně mladé přehradě není ještě moc lodí a tak každá nová loď budí zájem. Pomalu tu plachetku předjíždíme, náš kormidelník se dostává na úroveň kormidelníka předjížděné lodi. Náš kormidelník zvedá ruku k pozdravu. Na druhé straně nic, žádná reakce, jen na nás „civí"
Připomnělo mě to zážitek z horního toku Vltavy - předjíždíme kanoi někde mezi Soumarským mostem a Novou Pecí. Kormidelníci jsou na stejné úrovni: „Ahój", zdraví předjíždějící loď. Kormidelník na druhé kanoi zarytě mlčí, jen háček ( madam v nejlepších letech) nás spraží: „ Snad dobrý den, né!"

POZDRAVY:
Zdraví loď: vplouvající - lodě v přístavu
Zdraví loď: předjíždějící - předjížděnou
Jak?
Vždy zdraví pouze kormidelník, posádka nezdraví.
Kormidelníci se zdraví , když se míjí, zdvižením ruky

Jachtařská etiketa zahrnuje daleko více nepsaných pravidel a zvyků. Uvedl jsem zde jen to nejzákladnější s čím se dá vystačit. Každá část zde uvedená by se dala rozepsat do samostatných článků, např. vlajky - tvary, rozměry, vlajkosláva, způsoby zdravení, kdy se vztyčuje, co znamená modrá stuha na vrcholu hlavního stěžně...atd.