neděle 22. prosince 2019

Slzy Baltického moře




Vstal jsem brzy ráno. Potichu, abych nikoho nebudil, jsem se oblékl a vyběhl z kempu v polském Mikoszewu, nedaleko ústí řeky Visly. Proběhl jsem borovým lesem, přelezl dvě písečné duny a byl jsem na písečné pláži. Nikde nikdo, byl jsem první.
V noci foukal silný severní vítr a vlny vynesly na pláž spousty drobných tmavých dřívek a řas. Sedl jsem si na písek, poslouchal šum vln a čekal na svítání. Slunce se vyhouplo nad borový les a světlo zalilo pláž. Na to jsem čekal, vstal jsem a procházel rozlehlou pláž. Mezi vyplavenými dřívky a na písku se tu a tam leskly vyplavené kousky jantaru. Jeden byl zbarvený do žluta, jiný byl medově hnědý, některé vypadaly jako krvavé slzy. Byly tam i kousky velikosti lískových oříšků. Nádherné suvenýry. Příjemná ranní procházka zakončená chladivou mořskou koupelí a návrat do kempu akorát na snídani, v kapse pytlík jantarů.
Bylo mi tenkrát 15 let.
Dnes je mi přes padesát let a ta čtyřicet miliónů let stará, zkamenělá pryskyřice mě fascinuje dodnes.
V těch dávných letech místo dnešního Baltu zde rostly obrovské husté borové lesy. Smolnaté dřevo ronilo pryskyřičné slzy, které občas zalily neopatrný hmyz. Pravěké komáry, motýly, ovády a dokonce je znám případ, kdy byla nalezena v jantarové slze malá ještěrka. Všechny tyto nálezy jsou vzácné a velmi ceněné vědci, kteří se tímto oborem zabývají.
Moře neustále vyplavuje kousky jantaru, už tisíce let. Jak obrovská zásoba tam musí být.
Jantar fascinuje lidstvo už od nepaměti – sbírá se, loví i těží.
Staří Římané ho nazývali zlatem severu, někteří věřili, že jsou to ztuhlé slzy dcery boha slunce Helia nebo věřili, že jsou to ztuhlé sluneční paprsky v chladných mořských vodách.
Jantarové ozdoby se objevovaly i v hrobkách egyptských vládců. Ve staré Číně byl používán k léčení.
Dokladem velké hodnoty jantaru je i fakt, že od pobřeží Baltu vedla kupecká stezka přes Moravu až k pobřeží Jadranu, kde byl překládán na lodě a dostával se po celé Římské říši. Je známá jako Jantarová stezka.
Obliba jantaru neustále stoupala, výroba šperků, šperkovnic, umělecká díla. Neznámějším uměleckým dílem je známá barokní Jantarová komnata, která je od konce druhé světové války k nenalezení …. a tak by se dalo pokračovat dál. Ta historie je úžasná.
V dnešní době se jantar hlavně těží. To ovšem nemůže každý. Je na to potřeba speciální povolení. Těžba je docela jednoduchá a využívají toho různé party a gangy, které s jantarem načerno kšeftují. A jak na to? Je k tomu potřeba silné čerpadlo, hadice, voda. Vrstvy jantaru se nachází cca 4-6 m pod povrchem a jantarové gangy v polských borových lesích po nocích úřadují. Vyplavují silným proudem vody jantar z těchto hloubek a na povrchu ho sbírají. Když není zdroj vody tak kopou štoly a riskují život, zdraví a kriminál. Většina „černého“ jantaru pak končí u šperkařů v jantarových uličkách větších polských měst např. Gdaňsku.
Oficiální firmy těží na pozemcích mimo lesy. Získají povolení a pronajímají si kus pozemku – pole, louka. Odstraní ornici a vytvoří na poli vodotěsnou čtvercovou bariéru. Silné čerpadlo s hadicí se proplaví až do vrstvy jantaru, kterou rozruší a jantar se vyplavuje k povrchu až do bariéry plné vody a písku. Pak stačí vodu z bariéry vypustit a posbírat kusy jantaru. Ten se pak musí čistit a brousit neb není tak pěkný jako jantar posbíraný na plážích. Tam tu práci udělal příboj a písek.
Další možností jak získat jantar, i když zase tak trochu načerno, jsou možnosti zaměstnanců lodí, co bagrují a prohlubují dráhy pro obchodní lodě. Jsou to sací bagry, které nasávají ze dna písek, bahno a všechno co tam je i s vodou do útrob lodi. Plná loď se pak napojí na hadice umístěné na břehu a celý obsah se vyčerpá na břeh někde na pusté, k tomu určené místo. Pak stačí číhat na konci hadice, kdy vyletí nějaký pěkný kus jantaru a hned je přilepšení k výplatě.
Co je povoleno, je sběr jantaru na plážích a lov sítí. Sběr jantaru využívají turisté při procházkách po plážích, dají se najít menší kousky jantaru a je potřeba jít brzy ráno a být tam první :-)
A jak se loví se sítí?
Správnej lovec jantaru chodí v zimě, v období prosinec až únor, kdy je šance chytit silné severní větry a bouře. Zvedají se velké vlny, které dokážou zvednout a promíchat dno mělkého Baltu. Mírně slaná a studená voda Baltu je hustější než v létě a jantar lépe vyplavává. Úplná vychytávka je, když fouká silný jižní vítr, který se pak stočí na severní bouři. Místní tomu říkají Bursztynowy sztorm (Jantarová bouře). To pak místní chlapi berou na sebe suché neopreny, nebo rybářské gumáky prsačky, do ruky pevnou dlouhou násadu s rybářským keserem. Vstupují do příboje a sítí loví kousky dřívek a vytahují cca 5 až 20 kilový náklad na břeh, kde stojí pomocníci, kteří přehrabují hromadu dřívek a řas a sbírají Jantarové slzy Baltu. Největší rekordní slza vylovena sítí na ostrově Sobieszewo byla velká jako větší kokosový ořech s hmotností 0,950 kg.
A ještě jedna zajímavost.
Už spousty let se pořádá na plážích Baltu Mistrovství světa v lovu jantarů.
Svůj jantar si můžete vylovit, najít na pláži nebo koupit. Celé pobřeží Baltu je protkáno obchůdky s jantarovými náhrdelníky, náušnicemi, prsteny, přívěsky, šperky. Lze i koupit kousky jantaru se zalitým komárem.
Ale malé varování, ne všichni obchodníci jsou poctiví. Občas se objevují různé repliky, kopie, náhražky, nebo jak to nazvat - falzifikáty?
Jak poznat, že ten kus jantaru se zalitým vzácným komárem co držíte v ruce není falzifikát?
Stačí vzít hrnek s roztokem slané vody a jantar do ní ponořit. Pravý jantar vypluje na hladinu.
Trochu drsnější test je to, že jantar „olíznete“ ohněm zapalovače. Ta pravěká, zkamenělá 40 mil. let stará pryskyřice hoří jak podpalovač Pepo :-)

Pokud jste se „prokousali“ až na konec mého článku, jantar vás zaujal a chtěli by jste si svůj jantar najít, tak neváhejte. Skočte do auta a po Jantarové dálnici vyražte do Gdaňska. Před Gdaňskem odbočte do vesnice Mikoszewo. Dá se tam v pohodě ubytovat a na pláž přes les je to cca 1,5 km. Pláž v Mikoszewu je jedno z nejlepších nalezišť jantaru na celém Baltu.
Lepší naleziště je už jen v nedalekém kousku Ruska v Kaliningradské oblasti. Ale tam bych sběr a lov nedoporučoval...
Ahoj
Tom Svoboda


Pár odkazů:

https://www.youtube.com/watch?v=2YKppwRw5GM rekordní úlovek do sítě






Žádné komentáře:

Okomentovat