Mikroregion
Slezská Harta.
část
první – vznik a první projekt
Svazek obcí Mikroregion Slezská Harta vznikl 3. listopadu 2003.
Cílem tohoto svazku má být koordinace regionálního rozvoje,
rozvoj cestovního ruchu a získávání dotací.
Prvním předsedou byl místostarosta Bruntálu Ing. Václav Mores.
Projektovou manažerkou Mikroregionu SH se stala RNDr. Kamila
Krečmerová.
Svazek sdružuje 13 obcí.
Jako každý svazek nebo spolek má své aktivní členy, kteří
tvoří jádro a politiku spolku a rovněž i členy, kteří jsou
méně aktivní a mnohdy ani neví, čím se tvrdé jádro spolku
zabývá a ani nejsou informováni….
Po zkušenostech s tímto spolkem (politickým útvarem… nebo jak
to nazvat) se přiznám, že jim moc nefandím. Neznamená to ovšem,
že si nevážím jednotlivých starostů, kteří poctivě pracují
pro své obce. S některými se osobně znám a velmi si jich vážím.
Myslím si, že svým způsobem je Mikroregion SH brzdou rozvoje
Slezské Harty. Už v roce 2005 mohla fungovat lodní doprava a
přívoz. Mohly být provozovány výletní a zážitkové plavby pod
plachtami. Mohla být vytvořena chybějící infrastruktura –
přístavy, zpevněné parkovací plochy, opravené komunikace...atd.
Místo toho se z dotací financují předražené projekty, které
kdyby zůstaly v režii podnikatelů, tak by vše fungovalo bez
dotací. A veřejné finance a dotace by se daly využít k
vybudování potřebné infrastruktury.
V roce 2007 bylo natočeno zajímavé video, kde pan Urbiš (druhý
místostarosta Bruntálu) tvrdí, že budou pomáhat a umetat cestu
podnikatelům na Slezské Hartě a Harta se má stát turistickou
perlou Podjesenicka.
Co mě k výše uváděným názorům vede? Dlouholetá zkušenost,
jak funguje Mikroregion SH. Jsem na Slezské Hartě od jejího
počátku. Tady je první z příběhů, další si můžete přečíst
v následujících článcích, které již připravuji.
V rámci svých cílů se pravděpodobně Mikroregion SH inspiroval
od podnikatele pana Bobka, který v zátoce u obce Nová Pláň
otevřel v roce 2003 půjčovnu malých plavidel – veslice, kajaky a pár
šlapadel. Bez dotací, za své finance. Na břehu měl chatku a u
vody molo s cca 10 plavidly.
Mikroregion SH se vydal cestou dotací a získal z Moravskoslezského
kraje nemalé peníze na projekt půjčoven veslic do každé obce
těsně u vody (Roudno, Razová, Leskovec nad Moravicí). V Nové
Pláni se neangažovali, neboť tam už půjčovna byla.
Výrobu veslic a mol zadali dnes už neexistující firmě ADH servis
Opava. Lodě i mola se vyráběly v Krnově.
Netrvalo dlouho a u obcí se objevila mola s modrými pramicemi
připravené i na použití elektromotorů.
Vypadalo to pěkně ale při bližším prozkoumání se dalo
zjistit, jak je vše dosti ošizené. Dřevěné pochozí části
mol, které měly být z cizokrajných dřev – Iroko a Teak byly
nahrazeny obyčejným smrkem a napuštěné v barvě Iroka i Teaku.
Kvalita pramic také dosti pokulhávala. Laminátové trupy byly O.K.
ale žebrování a paluby, které měly být z vodovzdorné
překližky, byly vyrobeny z odýhované dřevotřísky! Firma
zabývající se výrobou lodí by si neměla dovolit takovou
„prasárnu“. A nebo jinak… nemělo jí to být umožněno.
Stačilo, aby si Mikroregion SH najal zkušeného člověka, který
by to dozoroval. Peněz na to měli dostatek.
A jak skončil tento projekt?
Po třech letech udržitelnosti projektu byly pramice rozprodány za
levný peníz, neboť dřevotříska na lodích vydržela přesně ty
tři roky. Nabobtnalé paluby, zkroucená žebra a vypadávající
vazáky na úvazy lodí k molu. K jedné pramici jsem měl možnost
se dostat a při přitažení pramice ke břehu mě zůstal v ruce
vazák, který byl v dřevotřísce připevněn obyčejnými vruty.
Nemohl jsem tomu uvěřit….
Jediné co bylo na těchto lodích kvalitní, byl trup a vesla, které
vyrobila polská firma Szmaglinski, která vyrábí velmi kvalitní
věci.
Jednu z těchto pramic dodnes vlastním. Musel jsem sice kompletně
vyměnit vše za vodovzdorné překližky, ale lodička je O.K.
Mola skončila rovněž neslavně. Jedno potápějící se molo bylo
u břehu v Leskovci nad Moravicí. Roudenské molo, také
polopotopené, bylo odtaženo do jediné funkční půjčovny v Nové
Pláni a zbytek mol shnil na břehu v Razovské zátoce. O molo v
Leskovci jsem projevil zájem a oslovil Mikroregion SH s tím, že
bych ho odkoupil, opravil a používal pro svou půjčovnu
plachetnic. Nikdo mi na můj dotaz ani neodpověděl.
Závěrem lze říci, že tento ošizený projekt skončil neúspěchem
a byly zbytečně promrhány veřejné finance… a ticho po pěšině,
jak se říká :-)
Půjčovna v Roudně nefungovala nikdy. V Leskovci nad Moravicí
zpočátku ano, ale pak vše skončilo na provozovateli a
nekvalitních molech i lodích. Razovská zátoka byla také
funkční, dokonce byla na břeh nasypána písečná pláž, ale po
jedné sezóně byl písek odplaven díky silným západním větrům.
Obec měla na pláži i dětské prolézačky, které pak rovněž
shnily zarostlé v trávě.
Jediná půjčovna pramic, která se v té době udržela byla Nová
Pláň. Majitelem byl pan Bobek a provozovatelem Vojta Kopečný.
Vydrželi to až do konce sezóny 2006. Co bylo dál je už jiný
příběh.
Žádné komentáře:
Okomentovat