Mikroregion Slezská Harta - část pátá

Dračí lodě na Slezské Hartě 

Celou tuto akci vymyslel, založil a vybudoval Josef Fiedler. 

S Pepovo svolením zde zveřejňuji jeho krátký náhled do historie vzniku ZÁVODŮ DRAČÍCH LODÍ NA SLEZSKÉ HARTĚ.  

ZÁVODY  DRAČÍCH LODÍ  NA SLEZSKÉ  HARTĚ 2014-2017.

Závody dračích lodí na Slezské Hartě jsou krásné zápolení amatérů a příznivců vodních sportů. Když jsem v roce 2014 tyto závody zakládal, ve spolupráci s brněnskou firmou Torssen sport a s přispěním starosty obce Leskovce  nad Moravicí panem Bedřichem Buťákem, tak  nám v první ročníku startovali jen tři posádky.  Měl jsem jakousi představu o jeho pokračování. Postupnou reklamou a informacemi se mi po dobu čtyř let, do r. 2017, podařilo získat na další ročníky šedesát posádek. Zajistili jsme celý servis pro jednotlivé ročníky, zábavu, občerstvení a dobré počasí. Že se nám toto dílo tak podaří,  v tolik jsem ani nedoufal. Je to ale jen díky všem zájemcům o uvedený sportovní zážitek

a díky jednotlivým kapitánům posádek, kteří dokázali sjednotit posádku o dvaceti veslařích a jednoho bubeníka. Kapitáni díky. Zavedli jsme soutěž jednotlivých bubeníků o nejhezčí kostým. Vítěz byl odměněn.

Aby si děti také užili ten opojný požitek z jízdy na dračí lodi, byly pro ně organizovány "spanilé jízdy " v doprovodu rodičů. Možná  nám vyrostou další veslaři. Organizace jednotlivých ročníků závodů byly čím dál složitější a finančně náročnější. Žádné dotace jsme nedostali a tak se Mikroregion Slezská Harta, pod vedením pana Havlíka, postaral v roce 2018 o převzetí organizování dalších ročníků závodů. Dostali peníze a podporu z Krajského úřadu v Ostravě.

Havlík se začal chlubit co všechno pro to udělal. Neudělal nic. Kde byli když jsem začínal. Vše dostali na talíři, se vším, co jsme vybudovali. Vytušili politický potenciál k volbám a tak si to "převzali pod svoji správu". 

Musím přiznat, že povýšili bezpečnost a hasičský dohled na potřebnou úroveň, s ohledem na takovou velkou návštěvnost, s finanční podporou od Moravskoslezského kraje.

Byl jsem z organizování závodů dračích lodí "vyobcován", aby se pan Havlík, předseda Mikroregionu, mohl veřejně chlubit, co pro lidi udělal. Aby zvýšil svůj podíl na dračích lodích, snížil se ještě ke lživým pomluvám na moji osobu.

Jsem rád, že uvedené závody lidi baví a mají v dnešní době krásnou a zdravou zábavu a že jsem pro to mohl něco udělat.

Poznámka: abych nezůstal na suchu, tak jsem zaregistroval v r. 2017   "Veslařský klub Sl.Harta z.s." středisko lodních sportů.   

Zveme všechny zájemce o veslování ve věku od 11-ti let až po 100. Máte-li o uvedený sport zájem tak nám zavolejte. Lodě pro treninky máme připraveny. Kontakt najdete na:  www.veslariharta.cz

                                                                               

                                                                Jsem s pozdravem a veslu zdar.

                                                                           kpt. Pepa Fiedler

PS: zde odkaz na článek, kde Josef Fiedler hodnotí spolupráci s Mikroregionem                    Slezská Harta v roce 2017:

http://tomassvoboda-jachting.blogspot.com/2018/09/mikroregion-slezska-harta-cast-treti.html

                 

                            Foto z prvního ročníku závodů Dračích lodí. První zleva s pádlem sedí zakladatel                       závodů Josef Fiedler a v páté řadě sedí v červenobílém triku starosta Leskovce Bedřich Buťák

                 

Slzy Baltického moře

Vstal jsem brzy ráno. Potichu, abych nikoho nebudil, jsem se oblékl a vyběhl z kempu v polském Mikoszewu, nedaleko ústí řeky Visly. Proběhl jsem borovým lesem, přelezl dvě písečné duny a byl jsem na písečné pláži. Nikde nikdo, byl jsem první.

V noci foukal silný severní vítr a vlny vynesly na pláž spousty drobných tmavých dřívek a řas. Sedl jsem si na písek, poslouchal šum vln a čekal na svítání. Slunce se vyhouplo nad borový les a světlo zalilo pláž. Na to jsem čekal, vstal jsem a procházel rozlehlou pláž. Mezi vyplavenými dřívky a na písku se tu a tam leskly vyplavené kousky jantaru. Jeden byl zbarvený do žluta, jiný byl medově hnědý, některé vypadaly jako krvavé slzy. Byly tam i kousky velikosti lískových oříšků. Nádherné suvenýry. Příjemná ranní procházka zakončená chladivou mořskou koupelí a návrat do kempu akorát na snídani, v kapse pytlík jantarů.

Bylo mi tenkrát 15 let.

Dnes je mi přes padesát let a ta čtyřicet miliónů let stará, zkamenělá pryskyřice mě fascinuje dodnes.

V těch dávných letech místo dnešního Baltu zde rostly obrovské husté borové lesy. Smolnaté dřevo ronilo pryskyřičné slzy, které občas zalily neopatrný hmyz. Pravěké komáry, motýly, ovády a dokonce je znám případ, kdy byla nalezena v jantarové slze malá ještěrka. Všechny tyto nálezy jsou vzácné a velmi ceněné vědci, kteří se tímto oborem zabývají.

Moře neustále vyplavuje kousky jantaru, už tisíce let. Jak obrovská zásoba tam musí být.

Jantar fascinuje lidstvo už od nepaměti – sbírá se, loví i těží.

Staří Římané ho nazývali zlatem severu, někteří věřili, že jsou to ztuhlé slzy dcery boha slunce Helia nebo věřili, že jsou to ztuhlé sluneční paprsky v chladných mořských vodách.

Jantarové ozdoby se objevovaly i v hrobkách egyptských vládců. Ve staré Číně byl používán k léčení.

Dokladem velké hodnoty jantaru je i fakt, že od pobřeží Baltu vedla kupecká stezka přes Moravu až k pobřeží Jadranu, kde byl překládán na lodě a dostával se po celé Římské říši. Je známá jako Jantarová stezka.

Obliba jantaru neustále stoupala, výroba šperků, šperkovnic, umělecká díla. Neznámějším uměleckým dílem je známá barokní Jantarová komnata, která je od konce druhé světové války k nenalezení …. a tak by se dalo pokračovat dál. Ta historie je úžasná.

V dnešní době se jantar hlavně těží. To ovšem nemůže každý. Je na to potřeba speciální povolení. Těžba je docela jednoduchá a využívají toho různé party a gangy, které s jantarem načerno kšeftují. A jak na to? Je k tomu potřeba silné čerpadlo, hadice, voda. Vrstvy jantaru se nachází cca 4-6 m pod povrchem a jantarové gangy v polských borových lesích po nocích úřadují. Vyplavují silným proudem vody jantar z těchto hloubek a na povrchu ho sbírají. Když není zdroj vody tak kopou štoly a riskují život, zdraví a kriminál. Většina „černého“ jantaru pak končí u šperkařů v jantarových uličkách větších polských měst např. Gdaňsku.

Oficiální firmy těží na pozemcích mimo lesy. Získají povolení a pronajímají si kus pozemku – pole, louka. Odstraní ornici a vytvoří na poli vodotěsnou čtvercovou bariéru. Silné čerpadlo s hadicí se proplaví až do vrstvy jantaru, kterou rozruší a jantar se vyplavuje k povrchu až do bariéry plné vody a písku. Pak stačí vodu z bariéry vypustit a posbírat kusy jantaru. Ten se pak musí čistit a brousit neb není tak pěkný jako jantar posbíraný na plážích. Tam tu práci udělal příboj a písek.

Další možností jak získat jantar, i když zase tak trochu načerno, jsou možnosti zaměstnanců lodí, co bagrují a prohlubují dráhy pro obchodní lodě. Jsou to sací bagry, které nasávají ze dna písek, bahno a všechno co tam je i s vodou do útrob lodi. Plná loď se pak napojí na hadice umístěné na břehu a celý obsah se vyčerpá na břeh někde na pusté, k tomu určené místo. Pak stačí číhat na konci hadice, kdy vyletí nějaký pěkný kus jantaru a hned je přilepšení k výplatě.

Co je povoleno, je sběr jantaru na plážích a lov sítí. Sběr jantaru využívají turisté při procházkách po plážích, dají se najít menší kousky jantaru a je potřeba jít brzy ráno a být tam první :-)

A jak se loví se sítí?

Správnej lovec jantaru chodí v zimě, v období prosinec až únor, kdy je šance chytit silné severní větry a bouře. Zvedají se velké vlny, které dokážou zvednout a promíchat dno mělkého Baltu. Mírně slaná a studená voda Baltu je hustější než v létě a jantar lépe vyplavává. Úplná vychytávka je, když fouká silný jižní vítr, který se pak stočí na severní bouři. Místní tomu říkají Bursztynowy sztorm (Jantarová bouře). To pak místní chlapi berou na sebe suché neopreny, nebo rybářské gumáky prsačky, do ruky pevnou dlouhou násadu s rybářským keserem. Vstupují do příboje a sítí loví kousky dřívek a vytahují cca 5 až 20 kilový náklad na břeh, kde stojí pomocníci, kteří přehrabují hromadu dřívek a řas a sbírají Jantarové slzy Baltu. Největší rekordní slza vylovena sítí na ostrově Sobieszewo byla velká jako větší kokosový ořech s hmotností 0,950 kg.

A ještě jedna zajímavost.

Už spousty let se pořádá na plážích Baltu Mistrovství světa v lovu jantarů.

Svůj jantar si můžete vylovit, najít na pláži nebo koupit. Celé pobřeží Baltu je protkáno obchůdky s jantarovými náhrdelníky, náušnicemi, prsteny, přívěsky, šperky. Lze i koupit kousky jantaru se zalitým komárem.

Ale malé varování, ne všichni obchodníci jsou poctiví. Občas se objevují různé repliky, kopie, náhražky, nebo jak to nazvat - falzifikáty?

Jak poznat, že ten kus jantaru se zalitým vzácným komárem co držíte v ruce není falzifikát?

Stačí vzít hrnek s roztokem slané vody a jantar do ní ponořit. Pravý jantar vypluje na hladinu.

Trochu drsnější test je to, že jantar „olíznete“ ohněm zapalovače. Ta pravěká, zkamenělá 40 mil. let stará pryskyřice hoří jak podpalovač Pepo :-)

Pokud jste se „prokousali“ až na konec mého článku, jantar vás zaujal a chtěli by jste si svůj jantar najít, tak neváhejte. Skočte do auta a po Jantarové dálnici vyražte do Gdaňska. Před Gdaňskem odbočte do vesnice Mikoszewo. Dá se tam v pohodě ubytovat a na pláž přes les je to cca 1,5 km. Pláž v Mikoszewu je jedno z nejlepších nalezišť jantaru na celém Baltu.

Lepší naleziště je už jen v nedalekém kousku Ruska v Kaliningradské oblasti. Ale tam bych sběr a lov nedoporučoval...

Ahoj

Tom Svoboda

Pár odkazů:

https://www.youtube.com/watch?v=2YKppwRw5GM rekordní úlovek do sítě

https://www.youtube.com/watch?v=NEKykEqGcdw vyplavování jantaru

Mikroregion Slezská Harta - část čtvrtá

Elektroloď Harta aneb kde soudruzi udělali chybu

První zmínku o velkokapacitní elektrolodi jsem zaznamenal v červnu 2016, kdy jsem společně s obcemi Razová a Roudno uváděl do provozu přívoz mezi těmito obcemi. Vlastním koncesi pro lodní dopravu a tak jim garantuji provoz…

Uvedení přívozu do provozu byla pěkná akce, se spoustou spokojených lidí. A najednou, kde se vzal tu se vzal, u mikrofonu stál náměstek hejtmana Moravskoslezkého kraje pan Strachoň (KSČM) a jeho pobočník, pomocník a pravá ruka, sám předseda spolku Mikroregionu Slezská Harta Ing. Unverdorben (Ano 2011). S mikrofonem si oba dobře rozuměli a jeden z nich prohlásil: „Tato akce je jen malá ochutnávka letošního léta a my chystáme něco daleko většího, a to velkokapacitní elektroloď za 8 milionů“

A tak pánům politikům kraj přislíbil dotaci na stavbu výletní elektrolodi.

Pánové začali hledat a soutěžit firmu, která by loď dle jejich představ postavila. První verze byla, že trup lodi postaví z hliníku holandská firma. Druhá verze byla, že kompletní loď dodá naše česká firma z Roudnice nad Labem.

Obě firmy ale spolupráci vzdaly a tak se úkolu zhostila polská firma z Januszkowic, která staví říční plavidla se spalovacími motory. Tlačné čluny a remorkéry.

Cena, za kterou se loď měla postavit se zvýšila na 14 milionů, protože do osmi se ani jedna z původních firem s požadavky, které zadavatelé měli, nevešla.

PROČ SE PÁNOVÉ ROZHODLI POSTAVIT UNIKÁTNÍ PROTOTYP, KDYŽ V HOLANDSKU, NĚMECKU, POLSKU I V ČECHÁCH PLUJÍ KRÁSNÉ VÝLETNÍ ELEKTROLODĚ SCHVÁLENÉHO TYPU?

Už vyzkoušené, certifikované na provoz a nebyly by tak drahé.

BYLI NEINFORMOVANÍ, HLOUPÍ NEBO TO BYL ÚMYSL? Možná trefil hřebík na hlavičku komentář příspěvku k elektrolodi na facebooku: „No a to je přece jádro pudla. Schválená loď je příliš levná pro dotace“

Pánové politici byli nadšení, jezdili se svými kamarády na kontrolní návštěvy do polské loděnice. Plácání po ramenou, chlubení a sliby, že loď vypluje v létě 2018.

Trochu jim to nevyšlo, tak alespoň nedokončenou loď dopravili v srpnu 2018 do Razovské zátoky, aby byla na vodě před volbami. Pracovníci polské firmy ji na vodě „ekologicky“ dokončovali. Natírali palubu, svařovali, obkládali… makali, ať je to co nejdříve. Plán byl, že loď v plné parádě představí na festivalu Dračích lodí v Leskovci. Tam jsou tisíce lidí a bylo by to super pochytat nějaké politické body před volbami.

No, opět to nevyšlo ….

Volby proběhly a došlo ke změnám – náměstek hejtmana pan Strachoň (KSČM) skončil kdoví kde a pan předseda Mikroregionu SH ing Unverdorben (ANO 2011) se přihlásil na úřad práce. V současné době je zaměstnaný jako prodavač kotlů v Bruntále.

Po volbách začala nová etapa. Novým předsedou Mikroregionu SH se stal ing. Havlík (velmi zajímavá osobnost s ještě zajímavější minulostí) a úzce spolupracuje se starostou Leskovce nad Moravicí panem Buťákem a náměstkem hejtmana panem Krkoškou (ANO 2011). Všichni tři jsou zajisté velcí odborníci na lodě a lodní dopravu.

Pod jejich odborným vedením loď doplula z Razovské zátoky do Leskovce nad Moravicí, kde ji na zimu 2018/2019 odstavili u mola. Přišly tuhé mrazy a trup lodi sevřel led. Pánové nenechali nic náhodě a začali provzdušňovat vodu pod lodí a temperovali vnitřek lodi, aby nic nezamrzlo. V kuloárech se mluvilo o 30 000,- Kč měsíčně za elektřinu, nejspíš ohřívali i vodu pod lodí :-)

Na jaře 2019 se objevila na přehradě tři nová mola. Pevná, dobře zpracovaná. Ten kdo je postavil, věděl co dělá. Tady chlapci trefili na dobrou firmu.

Jedno molo je v Nové Pláni, druhé v Leskovci nad Moravicí, kde je nastálo umístěna výletní elektroloď Harta. Třetí molo je na Mezině, a tady je zase trochu problém. Klesla hladina a molo leží na suchu, bezprizorní a nikdo se o něj nestará. Postupně zarůstá trávou.

Hned jak byla umístěna mola, proběhla na lodi tisková konference za účasti hejtmana Ivo Vondráka (ANO 2011). Pánové slíbili, že loď na 100% vyplouvá 1. června 2019. Reklama, články v novinách, televize, zprávy na facebooku a krásný článek v časopise Patriot, kde se píše, že loď pluje.

JE KONEC PRÁZDNIN 2019 A NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH MIKROREGIONU SH JE TEXT:

Velice se omlouváme, ale výletní loď HARTA je do odvolání z technických důvodů mimo provoz. O zahájení plaveb budete informováni! V tuto chvíli není možné rezervovat plavby na tuto loď. Děkujeme za pochopení.

A TAK SI V DUCHU ŘÍKÁM: „KDE ASI SOUDRUZI UDĚLALI CHYBU?“

Plavební úřad nevydal technické osvědčení a loď nesmí vyplout. Je to jako s autobusem bez platné technické. Trup je v pořádku, plavební zkoušky jsou provedeny, tak proč ten „zlý plavební úřad nepovolí“? Údajně je něco v nepořádku s elektroinstalací. Na to je plavební úřad hodně přísný. Vím to ze své vlastní zkušenosti (30 let kolem vody, lodí, koncese pro lodní dopravu, jachting)

Soudruzi, nerozumím vašemu přístupu… proč jste zvolili nevyzkoušený prototyp, proč jste si předem nezjistili co je potřebné k registraci plavidla. V případě nákupu osvědčeného typu plavidla, úředník zasalutuje a spokojeně vydá povolení.

Celá ta vaše uspěchaná a nedotažená akce s elektrolodí bez technického zázemí je vaše odpovědnost.

V DNEŠNÍ DOBĚ JEN BEZRADNĚ ČEKÁTE NA TO, JAK DOPADNE SCHVALOVACÍ ŘÍZENÍ…

Probíhají schůze a bruntálskému zastupitelstvu a veřejnosti musíte vysvětlovat, proč loď nejede… a že za to může dodavatel nebo firma, která dozorovala stavbu? Nějak ten váš amatérismus omluvit musíte, že?

Ale už tady loď je a tak nezbývá než VĚŘIT, ŽE TO CHLAPCI DOKÁŽETE A LOĎ VYPLUJE. MUSÍ, VŽDYŤ V TOM LEŽÍ UŽ 15 MEGA Z NAŠICH DANÍ.

Trochu doufám, že se proklikáte internetem až k tomuto mému článku. Pokud ano, tak si dovolím pár rad pro vás.

Rada první

Udělejte to jako vaši předchůdci z lodí Santa Maria v roce 2010. Ta loď (nevyzkoušený prototyp) taky stála a neplula, rok trčela na stojanu v Leskovci nad Moravicí a turisté si u ní dělali fotečky.„Ukecali„ pražského úředníka, ten vydal technické osvědčení. Santa pak plula pod pražskou registrací. Později přešla pod plavební úřad v Přerově, kam náš kraj spadá.

Rada druhá

kompletně vykuchejte z lodi Harta elektroinstalaci a dejte tam novou co splňuje naše CZ normy.

Rada třetí

vytáhněte loď na břeh, pořádně ji zašpalkujte. Napojte na jímku v nově vznikajícím kempu a provozujte ji jako hospodu ať se z těch investic něco vrátí.

Rada čtvrtá

vyměňte manažera lodní dopravy (vášnivý jachtař), zde je jeho příběh:

http://tomassvoboda-jachting.blogspot.com/2018/04/smutny-pribeh-lodi-ze-slezske-harty.html

Už od roku 2010 se Mikroregion SH snaží obsáhnout plavbami celou přehradu. I když mají veškeré výhody – dotace, podporu kraje, mohutnou reklamu a na Santa Marii protiprávní výjimku na spalovací motor, tak jsou neúspěšní. Spojení mezi obcemi nefunguje, pouze krouží kolem Leskovce nad Moravicí.

Od roku 2016 pluje mezi obcemi Razová a Roudno elektropřívoz. Pořizovací cena byla okolo 500 tis. Kč. Loď, motor, akumulátory, molo, el. Přípojky i zázemí na zimu – přístřešek a manipulační podvozek. Pluje bez dotací a po dlouhých letech opět spojil dvě obce rozdělené hladinou přehrady.

LODNÍ DOPRAVA JDE DĚLAT I BEZ TĚCH VAŠICH MILIÓNŮ A DOTACÍ.

Váš spolek je tady od roku 2003 a zatím to tak vypadá, že na co jste sáhli, tak to jste „zmastili“ Stálo to už miliony… Z našich daní

Akce, kterými se chlubíte a jsou úspěšné (cyklozávod a Dračí lodě) máte díky tomu, že jste je lidem, kteří je založili a dlouhé roky provozovali, neférově přebrali.

Snad se to po dalších volbách zlepší.

Ahoj

Tomáš Svoboda


DOPLNĚNÍ ČLÁNKU:

DNE 13. LISTOPADU 2019 BYLY PROVEDENY JEŠTĚ JEDNY ZKOUŠKY LODI HARTA.

ZKOUŠKY DOZOROVALI ÚŘEDNÍCI  PLAVEBNÍHO ÚŘADU Z PRAHY  :-)

Plavební úřad Přerov vystaví 18.11. technické osvědčení


TAK TO VYPADÁ, ŽE SE RADA Č. 1   OSVĚDČILA ....  SOUDRUZI TO DOKÁZALI :-)

A CO SOUDRUHY TAK URYCHLILO?

Mikroregion Slezská Harta dostal ultimatum od poskytovatele dotace - do 30.3. 2020 uschopnit loď nebo návrat dotace. Dost pomohl i tlak veřejnosti - články, videa, podnět na Státní zastupitelství....a ejhle všechno jde. 13. listopadu přijeli úředníci Plavebního úřadu z Prahy na plavební zkoušku lodi a Plavební úřad Přerov vydal osvědčení.



DALŠÍ DOPLNĚNÍ ČLÁNKU

JE  KONEC PRÁZDNIN 2020 A ELEKTROLOĎ HARTA POUZE KROUŽÍ OKOLO LESKOVCE NAD MORAVICÍ. LODNÍ DOPRAVA MEZI OBCEMI NEFUNGUJE. MOLA LODNÍ DOPRAVY V ROUDNĚ, RAZOVÉ, MEZINĚ A V NOVÉ PLÁNI JSOU NEVYUŽITÁ. 

PROČ ELEKTROLOĎ HARTA NEPLUJE PO CELÉ PŘEHRADĚ? 

JE DŮVODEM NEDOSTATEČNÁ KAPACITA AKUMULÁTORŮ?

                                                    1.květen 2019

                                                       nefunguje....

zimování lodi 

                                                    nedokončená loď v Razovské zátoce
                                                    srpen 2018

                                                    bezprizorní molo lodní dopravy na Mezině

                                                    celé léto se nikdo nestaral, neposunul

                                                    dotace

Mikroregion Slezská Harta - část třetí

Mikroregion Slezská Harta

část třetí - závody dračích lodí

Závody dračích lodí na Slezské Hartě se staly největší letní akcí na přehradě. Závody založil v roce 2014 bývalý veslař a brněnský rodák Josef Fiedler.
V prvním ročníku se účastnily tři posádky, na druhý ročník v roce 2015 se přihlásilo šestnáct posádek a další rok soutěžilo 52 posádek.
Josef Fiedler přizval k organizování závodů obce Mikroregionu Slezská Harta...
V roce 2018 už Pepa Fiedler závody neorganizoval. Pořadatelství "převzal" Mikroregion SH.


Se souhlasem autora zde zveřejňuji dopis, který Josef Fiedler napsal Mikroregionu SH, kde hodnotí spolupráci s nimi:

Dne: 17.1.2018

Sdružení obcí MR Slezská Harta

Leskovec / Moravicí 402

( Nádražní 20 Bruntál )

Věc: hodnocení spolupráce závodů dračích lodí 2017.

Vážení představitelé Mikroregionu, posílám Vám připomínky ke spolupráci závodů DL 2017.

Jako zakladatel závodů dračích lodí na přehradě Slezská Harta, jsem přijal pro spolupráci vaše sdružení MR k organizování kultury a zázemí závodů.

Spolupráce je od slova spolupracovat, nikoliv to, co vy jste si představovali. Abych na vaše přípravné zasedání chodil jako na kobereček, kde mi bylo z vaší strany vyčítáno vše možné a stále jste něco měnili a přikazovali, mám zato, že to nebylo jednání o spolupráci.

Začal jsem v r. 2014 s panem Buťákem, starostou obce Leskovec organizovat první ročník uvedených závodů. Dělal jsem to pro větší slávu obce, pro její zviditelnění a pro určitý přínos cestovního ruchu v regionu, a taky pro radost lidí ze závodů a jejich kolektivní soutěživost.

Nabyl jsem zkušenosti z jiných přehradních lokalit, kde se jezdí závody dračích lodí a chtěl jsem tyto uspořádat taky na Slezské Hartě. Nechtěl jsem mít jen závody, jak se to jezdí jinde, ale i zábavu pro lidí. Nepotřeboval jsem získat žádné politické body.

Tím, že jsem oslovil všechny obce ve vašem sdružení, bylo našim dalším krokem pro pohodu lidí v jednotlivých obcích a jejich soudržnost při společné akci.

Vložil jsem do příprav závodů mnoho vlastního úsilí a prostředků, aby se akce podařily. Získané prostředky ze startovného vám stále ležely v žaludku. Naše prokazatelné náklady na závody DL v r. 2017 byly 269000,-Kč. Chtěli jste mít transparentní účet závodů, ale to jen od nás.

Bylo účtováno 42 posádek startovného x 5250,- Kč ( souhrn 220 500,- Kč ). Ze startovného jsem odvedl DPH 15% 33075,-Kč.

Vám jsem přenechal startovné za 10 posádek obcí regionu. Chtěli jste mít vlastní kategorii závodů, tím jsem vám vyhověl, ale příspěvek na poháry, medaile a diplomy za vaše posádky jste odmítli.

Předal jsem vám na „zlatém podnosu“ seznam jednotlivých prodejců a atrakcí s tím, že poplatky za

el. agregát a akci hasičů, budete hradit s těchto poplatků. Následně jsem zjistil, že hasičům ani policii jste neplatili nic, dělali akci DL zdarma. Za prodejní stánky a atrakce jste získaly cca 40000,-Kč a to jste nám ještě za náš stánek účtovali poplatek 2400,- Kč. Příspěvek za parkovné jste měli cca 50000,-

Dozor policie jste vy zajistili zdarma, ale z našich prostředků jsme jim poskytli na startovném slevu 50%. Všem složkám: Torsen, Vodní záchranná služba, lékařská služba, servis-čištění lodí, těm jsme poskytli na občerstvení 200,-Kč/ osobu. Tyto náklady a odměny činily celkem 24.560,-Kč.

Ve vašem VIP stanu jsem nemohl dostat ani kávu, protože jsem nebyl na seznamu ( uvedl kuchař).

Postavení vstupní brány, vítání návštěvníků, rozdávání dárečků a reklam cestovního ruchu MSK a příjem dobrovolného příspěvku vám stále nedá spát.

Zajistili jste zázemí od pivovaru HOLBA, což byl záslužný čin a taky váš příjem byl i z prodeje piva. Další příjmy jste měli od sponzorů, ale mě jste vytýkali požadavek na dotaci pro sport od MSK. Tento příspěvek jsem žádal již v listopadu 2016, tři měsíce před vaší aktivitou. Příspěvek jsem nedostal, protože jej MSK mohl dát jen vám.

Další vaší připomínkou bylo, zajistit hodnotné ceny pro vítězné posádky. Každý člen vítězné posádky od nás dostal medaili, diplom a různé dary za umístění i za účast. Nebylo to nic moc velkého, ale byly to dárky pro radost.

Každá posádka, která se účastnila závodů, dostala pro každého člena ( 21 ) věcné dárky za účast a úsilí při závodech. Zajištění, příprava a rozdělení nebylo nic jednoduchého. Z připomínky pana předsedy Unverdorbena, na hodnotný věcný dar, vzniklo nakonec slavnostní předání pytlíku buřtů.

Když shrnu celé hodnocení, tak nevidím žádnou seriozní spolupráci v pořádání závodů DL.

Po účetní uzávěrce jsme ve ztrátě za závody dračích lodí r. 2017, 57.750,- Kč.

Vy máte jiné možnosti a příslib od kraje.

Po čtyřletém úsilí jsme od tří posádek v r. 2014, dosáhli v r. 2017 na padesát dva posádek z celého Moravskoslezského kraje. Věnoval jsem se tomu tak, aby to bylo pro lidi zajímavé, o čemž svědčí každoroční nárůst posádek a i pochvalné ohlasy kapitánů.

Velice si vážím starosty Kočova, pana Havlíka. Pro mne měl vždy plno připomínek, ale sám nedokázal za tři roky sestavit posádku za obec. Vždy se dají věci dělat jinak a lépe.

Ukázal jsem vám, jak se to dá dělat. Nasadil jsem vám laťku a tak ji zkuste přeskočit.

Po takových neseriozních zkušenostech s Mikroregionem, nebudu dále s vámi na akcích DL spolupracovat. Pan Šimek věděl proč „ S politiky netančí“.

Organizování DL v r. 2018 jsem agendu předal firmě Torssen Brno.

Přeji vám mnoho úspěchů při „spolupráci“ závodů v r. 2018.

S pozdravem

kpt. Pepa Fiedler

                                                

Mikroregion Slezská Harta - část druhá

Mikroregion Slezská Harta

část druhá – další projekty aneb další inspirace pro Mikroregion SH

V roce 2005 byl na hladinu Slezské Harty spuštěn parník pojmenovaný Lubor Tokoš. Vlastníkem a provozovatelem lodi byl pan Kodeda, který založil společnost nazvanou První bruntálská paroplavební. Měli dobré nápady a pomýšleli i na spojení obcí Roudno, Razová, které oddělila hladina přehrady. V plánu byl přívoz a do budoucna i druhý parník.

Pan Kodeda žádal o výjimku na spalovací motor, ale neuspěl. Loď tedy přebudoval na elektropohon a měl slíbené přípojky na dobíjení akumulátorů. Články v novinách, reklama, Mikroregion se chlubil rozvojem turismu na přehradě… atd. Ve finále obce a Povodí Odry neumožnili panu Kodedovi vybudovat dobíjecí stanice a musel skončit, protože dobíjení agregátem na břehu nebylo finančně a časově rentabilní.

V roce 2006 byla na hladinu Slezské Harty spuštěna 12-ti místná plachetnice pro výletní a zážitkové plavby firmou Yachtsport. Plachetnice nepotřebovala spalovací motor. Výletní plavby na objednávku pod plachtami fungovaly až do roku 2010, kdy na Slezské Hartě začala se spalovacím motorem jezdit loď Santa Maria. Dotovanému projektu se spalovacím motorem se bohužel také nedalo konkurovat, jak cenou, tak délkou vyjížďky.

Lodní doprava, výletní plavby - další inspirace a možnost pro Mikroregion SH podpořená spoluprací a financemi pražské firmy Misgurnus a.s. Tato firma nechala vyrobit v Krnově něco jako repliku Kolumbovi plachetnice. Trup z plachetnice typu Sasanka 620 s uříznutou kajutou a přidanými nástavbami (kastely), aby se to podobalo Kolumbově Santa Marii. Stěžeň, imitace plachet a pořádný spalovací motor, hlavní pohonná jednotka pro loď.

Mikroregion SH dokázal získat (protlačit) výjimku ze zákazu plavby se spalovacím motorem na Slezské Hartě.

Podnikatel dodal plavidlo, koncesi pro provoz lodní dopravy a kormidelníka. Mikroregion mu poskytl výjimku na spalovací motor, dotace na provoz a zdarma mohutnou reklamu.

Celé se to tváří, jako že Mikroregion SH provozuje lodní dopravu na Slezské Hartě. Tím se chlubí a zviditelňuje prostřednictvím reportáží, novinových článků apod.

Např. Zde pan starosta Buťák uvádí, že Mikroregion je provozovatelem lodi Santa Maria

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/jako-zasobarna-vody-slezska-harta-slouzi-k-rekreaci-zatim-moc-ne/1554528

Takto celý systém funguje dodnes, jen se změnil vlastník a provozovatel lodi a předseda Mikroregionu SH, od roku 2014 je to pan Ing. Libor Unverdorben. Systém je zaběhlý, nikdo to nezkoumá, ani Povodí Odry, které se k opakovaným žádostem o výjimku už ani nevyjadřuje. Dokonce ani tehdy, když se povolovala výjimka na pět let: 2017-2021. Vše běží automaticky.

Politici se zviditelní a podnikatel schovaný pod křídly Mikroregionu vydělává. Zdálo by se, že jsou všichni spokojení. Politici, dotovaný a zvýhodňovaný podnikatel i klienti, kteří si užívají výletních plaveb.

Nikdo už nevnímá, jak je tímto monopolem pokřiveno podnikatelské prostředí na Slezské Hartě.

Kdyby se provozování výletních plaveb a lodní doprava ponechala na podnikatelích, bylo by jich více a lodě by jezdily i z jiných obcí, než jen z Leskovce nad Moravicí a zpět. Stačila by maličkost – aby se přestaly utrácet veřejné peníze na něco, co může fungovat i bez  dotací. Jenže potom by se politici neměli čím chlubit a na čem se zviditelňovat.

Jiní podnikatelé a provozovatelé totiž nemají šanci uspět proti dotované firmě podpořené výjimkou poskytovanou Mikroregionem SH. Mám s tím bohaté osobní zkušenosti, kdy můj pokus o získání výjimky na provoz spalovacího motoru (na ekologický plynový pohon) vyvrcholil pokusem o likvidaci celé mojí firmy na Slezské Hartě.

Současná situace na Slezské Hartě vypadá takto:

Výletní plavidlo Santa Maria - vlastní ho jedna firma (s.r.o.), provozuje jiná firma (zapsaný spolek). Jednu firmu vlastní otec, druhé šéfuje jeho syn. Mikroregion vše dotuje a za úplatu poskytuje výjimku, na veřejnosti a před úřady vystupuje Mikroregion jako provozovatel (např. viz výše uvedený odkaz na novinový článek)

Přívoz Roudno – Razová funguje v režii obcí Roudno a Razová za podpory firmy Yachtsport. Jedná se spíše o službu pro občany, než výdělečný projekt, ale i tak si přívoz na sebe umí vydělat. I když ho pohání elektromotor, jehož pořizovací cena je dvojnásobná oproti spalovacímu a cena lístku přepočtená na stejný časový úsek je skoro poloviční než cena lístku Santa Marie.

Plachetnice firmy Yachtsport – firma provozuje jachtařskou školu a půjčovnu plachetnic, výletní plavby už neposkytuje.

Pokud by čtenář nevěřil, tak mám k dispozici veškeré písemné doklady k majetkovým a provozním údajům lodi Santa Maria. Kdo by měl zájem si to ověřit, může si tytéž dokumenty vyžádat od Mikroregionu SH v rámci zákona č. 106/1999 Sb., na základě kterého jsem tyto dokumenty získal i já. Veškeré smlouvy, žádosti, rozpočty, faktury, vyplacené dotace...

Rovněž mohu ukázat stohy popsaného papíru k mé žádosti o výjimku ze zákazu plavby se spalovacími motory na Slezské Hartě. Jsou to zajímavá slohová cvičení, nejdelší z nich bylo na 9 stran textu a v závěru s vysvětlením, že pokud by mi byla výjimka na dobu pěti let udělena, tak je to v rozporu se zákonem. O výjimku jsem žádal, protože jsem chtěl znovuobnovit nabídku výletních plaveb na své lodi z Nové Pláně.

Jak je tedy možné, že Mikroregion pro cizí loď výjimku na pět let získal?

Že by úřady opět začaly měřit dvojím metrem?

Chválihodné je, že se Mikroregion SH snaží uvést do provozu novou výletní loď na elektropohon. Údajně za ni utratili 15 mil. (velká část jsou dotace z Moravskoslezkého kraje). Loď už byla spuštěna na hladinu Harty (2.9. 2018).

Ve vášnivé diskuzi na facebooku byla sice diskutéry přirovnána ke starému kombajnu či kontejneru, ale uvedením této lodi do provozu se snad zruší výjimka pro spalovací motor, jak tvrdilo Povodí Odry ve vyjádření k mé žádosti na výjimku o povolení spalovacího motoru.

Všichni by měli elektropohon a bylo by to alespoň v jedné věci fér. Současný stav by se dal v úřední řeči popsat jako zneužívání dominantního postavení na trhu a vznik monopolu, to vše díky politice Mikroregionu SH.

Doufejme, že nové výletní elektroplavidlo Mikroregionu je postaveno z kvalitnějších a trvanlivějších materiálů, než pramice a mola z jejich prvního projektu a bude mít za utracené peníze delší trvanlivost.

PS: v Praze na Vltavě funguje už několik let výletní elektroloď Nemo, která uveze 20 osob a cena nové lodi byla 2,5 mil Kč. Tedy dvě lodě by se kapacitou téměř rovnaly té současné a stály by 1/3 nákladů (hrazených z veřejných peněz – tedy peněz nás všech). Odkaz zde:

http://elektronemo.cz/

19.6. 2019 - doplnění informací:

Nové výletní plavidlo Mikroregionu Slezská Harta je z technických důvodů mimo provoz až do odvolání.

Motorová výletní loď Santa Maria byla na letošní sezónu  pronajata Mikroregionu Slezská Harta, který teď řeší její provoz.


Novým předsedou Mikroregionu Slezská Harta je pan ing. Josef Havlík

Mikroregion Slezská Harta - první část

Mikroregion Slezská Harta.

část první – vznik a první projekt

Svazek obcí Mikroregion Slezská Harta vznikl 3. listopadu 2003. Cílem tohoto svazku má být koordinace regionálního rozvoje, rozvoj cestovního ruchu a získávání dotací.

Prvním předsedou byl místostarosta Bruntálu Ing. Václav Mores. Projektovou manažerkou Mikroregionu SH se stala RNDr. Kamila Krečmerová.

Svazek sdružuje 13 obcí.

Jako každý svazek nebo spolek má své aktivní členy, kteří tvoří jádro a politiku spolku a rovněž i členy, kteří jsou méně aktivní a mnohdy ani neví, čím se tvrdé jádro spolku zabývá a ani nejsou informováni….

Po zkušenostech s tímto spolkem (politickým útvarem… nebo jak to nazvat) se přiznám, že jim moc nefandím. Neznamená to ovšem, že si nevážím jednotlivých starostů, kteří poctivě pracují pro své obce. S některými se osobně znám a velmi si jich vážím.

Myslím si, že svým způsobem je Mikroregion SH brzdou rozvoje Slezské Harty. Už v roce 2005 mohla fungovat lodní doprava a přívoz. Mohly být provozovány výletní a zážitkové plavby pod plachtami. Mohla být vytvořena chybějící infrastruktura – přístavy, zpevněné parkovací plochy, opravené komunikace...atd.

Místo toho se z dotací financují předražené projekty, které kdyby zůstaly v režii podnikatelů, tak by vše fungovalo bez dotací. A veřejné finance a dotace by se daly využít k vybudování potřebné infrastruktury.

V roce 2007 bylo natočeno zajímavé video, kde pan Urbiš (druhý místostarosta Bruntálu) tvrdí, že budou pomáhat a umetat cestu podnikatelům na Slezské Hartě a Harta se má stát turistickou perlou Podjesenicka.

https://www.youtube.com/watch?v=XnsoNVY8opI

Co mě k výše uváděným názorům vede? Dlouholetá zkušenost, jak funguje Mikroregion SH. Jsem na Slezské Hartě od jejího počátku. Tady je první z příběhů, další si můžete přečíst v následujících článcích, které již připravuji.

V rámci svých cílů se pravděpodobně Mikroregion SH inspiroval od podnikatele pana Bobka, který v zátoce u obce Nová Pláň otevřel v roce 2003 půjčovnu malých plavidel – veslice, kajaky a pár šlapadel. Bez dotací, za své finance. Na břehu měl chatku a u vody molo s cca 10 plavidly.

Mikroregion SH se vydal cestou dotací a získal z Moravskoslezského kraje nemalé peníze na projekt půjčoven veslic do každé obce těsně u vody (Roudno, Razová, Leskovec nad Moravicí). V Nové Pláni se neangažovali, neboť tam už půjčovna byla.

Výrobu veslic a mol zadali dnes už neexistující firmě ADH servis Opava. Lodě i mola se vyráběly v Krnově.

Netrvalo dlouho a u obcí se objevila mola s modrými pramicemi připravené i na použití elektromotorů.

Vypadalo to pěkně ale při bližším prozkoumání se dalo zjistit, jak je vše dosti ošizené. Dřevěné pochozí části mol, které měly být z cizokrajných dřev – Iroko a Teak byly nahrazeny obyčejným smrkem a napuštěné v barvě Iroka i Teaku.

Kvalita pramic také dosti pokulhávala. Laminátové trupy byly O.K. ale žebrování a paluby, které měly být z vodovzdorné překližky, byly vyrobeny z odýhované dřevotřísky! Firma zabývající se výrobou lodí by si neměla dovolit takovou „prasárnu“. A nebo jinak… nemělo jí to být umožněno. Stačilo, aby si Mikroregion SH najal zkušeného člověka, který by to dozoroval. Peněz na to měli dostatek.

A jak skončil tento projekt?

Po třech letech udržitelnosti projektu byly pramice rozprodány za levný peníz, neboť dřevotříska na lodích vydržela přesně ty tři roky. Nabobtnalé paluby, zkroucená žebra a vypadávající vazáky na úvazy lodí k molu. K jedné pramici jsem měl možnost se dostat a při přitažení pramice ke břehu mě zůstal v ruce vazák, který byl v dřevotřísce připevněn obyčejnými vruty. Nemohl jsem tomu uvěřit….

Jediné co bylo na těchto lodích kvalitní, byl trup a vesla, které vyrobila polská firma Szmaglinski, která vyrábí velmi kvalitní věci.

Jednu z těchto pramic dodnes vlastním. Musel jsem sice kompletně vyměnit vše za vodovzdorné překližky, ale lodička je O.K.

Mola skončila rovněž neslavně. Jedno potápějící se molo bylo u břehu v Leskovci nad Moravicí. Roudenské molo, také polopotopené, bylo odtaženo do jediné funkční půjčovny v Nové Pláni a zbytek mol shnil na břehu v Razovské zátoce. O molo v Leskovci jsem projevil zájem a oslovil Mikroregion SH s tím, že bych ho odkoupil, opravil a používal pro svou půjčovnu plachetnic. Nikdo mi na můj dotaz ani neodpověděl.

Závěrem lze říci, že tento ošizený projekt skončil neúspěchem a byly zbytečně promrhány veřejné finance… a ticho po pěšině, jak se říká :-)

Půjčovna v Roudně nefungovala nikdy. V Leskovci nad Moravicí zpočátku ano, ale pak vše skončilo na provozovateli a nekvalitních molech i lodích. Razovská zátoka byla také funkční, dokonce byla na břeh nasypána písečná pláž, ale po jedné sezóně byl písek odplaven díky silným západním větrům. Obec měla na pláži i dětské prolézačky, které pak rovněž shnily zarostlé v trávě.

Jediná půjčovna pramic, která se v té době udržela byla Nová Pláň. Majitelem byl pan Bobek a provozovatelem Vojta Kopečný. Vydrželi to až do konce sezóny 2006. Co bylo dál je už jiný příběh.

Nedobré podnikatelské prostředí na Slezské Hartě

Můj email obcím Mikroregionu Slezská Harta.

Dobrý den všem,

omlouvám se za nevyžádaný email, ale dění na Slezské Hartě mě donutilo k jeho napsání.

Rád bych vás upozornil na nedobré podnikatelské prostředí na Slezské Hartě, na kterém má výrazný podíl politika vedení Mikroregionu Slezská Harta. 

V posledních letech neustále se opakující scénář - vytváření monopolů pro vybrané podnikatele (lodní doprava), neférové přebírání úspěšných akcí (cyklovýlet okolo Harty pořádaný dlouhodobě Klubem za Starý Bruntál - dnes závod okolo Harty v režii Mikroregionu) a nebo úspěšné Dračí lodě, letos už rovněž v režii Mikroregionu SH.

A ve finále "házení klacků pod nohy" nepohodlným podnikatelům.

Na Slezské Hartě jsem od začátku vzniku přehrady. Zpočátku jako jachtař a provozovatel víkendových akcí pro děti z dětských domovů, od roku 2003 jako podnikatel - půjčovna, škola jachtingu, výletní plavby.... atd. 

Po 15 letech bezproblémového, úspěšného podnikání bez dotací, jen s vlastními nápady, financemi a poctivou prací, dnes musím  čelit intrikám, házení klacků pod nohy a pomluvám.

Stačilo jen pár dotazů na vedení Mikroregionu, požádání o vyjímku na spalovací motor a vyměnit si pár emailů (názorů) s panem šéfem Mikroregionu SH.

Zde vám posílám odkaz na články v mém blogu, kde je krátce popsán pokus o likvidaci mé půjčovny plachetnic:

http://tomassvoboda-jachting.blogspot.com/

Ze Slezské Harty se vyštípat nenechám a doufám, že v budoucnu dojde k výměně některých "politiků", nebo úplnému rozpadu Mikroregionu SH. Také doufám, že stejný postoj budou mít i ostatní podnikatelé, kteří se roky snaží, ale Mikroregionu jsou "nepohodlní"

Pak snad bude šance k narovnání pokřiveného podnikatelského prostředí na  Slezské Hartě, nebudou se podporovat nesmyslné a předražené dotované projekty a normální podnikatelé se budou moci bez obav  pustit do dalších aktivit a nápadů, které mají. Bez obav, že jim je někdo vyfoukne, zabrzdí a nebo zlikviduje. 

A to, že to jde i bez drahých dotací dokazuje i projekt přívozu Rouza.

S pozdravem

Tomáš Svoboda