Šesti a půl metrový Gandalf plul svižně pod plnými plachtami v jihozápadním větru podél polských břehů. Zapnutý autohelm „pochrochtával" v kokpitu a držel kurz lépe než by zvládal leckterý lidský kormidelník. Fungoval skvěle a mě tím umožnil čas na odpočinek, navigaci a jídlo. Měl jsem v plánu plout do Gdaňska, kde jsem byl kdysi jako malé dítě na dovolené s rodiči a kde jsem poprvé uviděl moře. Vhodnou posádku jsem nesehnal (popravdě, ani jsem se o to moc nesnažil), a tak jsem plul sám.
Byl jsem s Gandalfem pár mil od Kolobrzegu a byl dobrý směr větru k bezpečnému vjezdu do přístavu. V silnějším větru ze severozápadu bych si tam netroufl. Přístav je vybudován na řece a střetávající se proud s mořskými vlnami v kombinaci se silnými severními větry tvoří v úzkém vjezdu pěknou vodní hradbu.
Předpověď počasí na další den nevěstila také nic dobrého, tak jsem se prodral na motor mezi vlnolamy přístavu, které byly plné zvědavých turistů, až do mariny.
Českou vlajku tady mají rádi, kousek vedle v rybářském přístavu se stavěl a byl spuštěn do vody trup české plachetnice Viktorie. Přístavní poplatky mě tu odpustili, což se velmi hodilo, protože v noci přišel štorm a všichni v přístavu byli rádi, že jsou kde jsou a že nemusí někde bojovat se zalamujícími se vlnami.
V přístavu jsem stál dva dny, pak vítr začal trochu slábnout. Připravil jsem loď k vyplutí - zarefoval jsem hlavní plachtu, vyměnil kosatku za menší, zkontroloval jsem motor a připravil si svého elektrického člena posádky. Výtah hlavní plachty jsem měl připravený hned po ruce, nechtěl jsem nic ponechat náhodě. Cestu z mariny až k výjezdu jsem si několikrát v myšlenkách přehrál. Vítr fičel od západu, což byl na cestu do Gdaňska dobrý směr, jen jsem se musel dostat z přístavu na otevřené moře.
Vyjel jsem z mariny a plul po proudu řeky mezi ochranné vlnolamy. Na konci vlnolamů se zvedal „kohout" jak pod šlajsnou v Českém Krumlově. Byl jen poněkud větší. Na vlnolamech stáli turisti, přesně jak v Krumlově na lávce nad řekou a pozorovali, jestli ta loď projede nebo se rozvalí o betonové molo.
Plný plyn, hlavní plachta, pár skoků a stříkanců. Byl jsem venku a někdo z turistů na molu určitě prohrál sázku.
Minul jsem vlnolam a konečně jsem mohl trochu odpadnout a postavit kosatku. Gandalf pelášil na severovýchod.
Plavba byla rychlá a příjemná, ale po několika hodinách vítr začal ustávat až přestal foukat úplně. Plachty začaly rachotit a ráhno nevědělo kam dřív skočit. Vlny, co zůstaly po bouři, si s lodí pěkně pohrávaly a hnaly loď na východ proti pevnině. Své vykonával také proud běžící podél pobřeží. Plachty dolů a malý přívěsný motor začal pravidelně vyťukávat svůj rytmus a posunoval Gandalfa směrem k jedinému možnému přístavu - Darlowku
Darlowko má lepší vjezd než Kolobrzeg, je sice také na řece, ale vlnolamy jsou vybudované dál do moře a do oblouku, takže je tam po vjezdu více místa. Plul jsem dobrým směrem a přesně to vycházelo do přístavu i s bohatou rezervou až do té doby, kdy motor začal vynechávat, až zhasl úplně. Zděšení a úlek! Přístav a pobřeží na dohled, mrtvé vlny a nedostatek času. Pokus o nastartování motoru, kontrola stavu paliva a nakonec artistická kontrola a výměna svíčky za neustálého kymácení lodi. Znovu jsem se pokusil nastartovat motor. Pobřeží už bylo pěkně blízko a vlny unášely loď okolo vjezdu přístavu. Nevycházelo to a já si strašně přál ať trochu foukne nebo ať ta potvora naskočí. Tahal jsem za startovací šňůru jako blázen, až si motor konečně dal říci a rozběhl se. Okamžitě jsem směroval příď do přístavu. Naštěstí jsem nebyl moc splutý pod vjezdem a vlny šly z boku. Motor znovu začal stávkovat. V chodu jsem ho udržoval pouze vytahováním a zatahováním sytiče a tak jsem dostrkal loď až do "klidného rybníka" za vlnolamem. Ještě kousek a Gandalf byl uvázaný u celnice. Seběhli se lidi a pomohli mě loď dotáhnout až k mostu před „marinou".
Tak nevím od čeho jsem byl prosolenější, jestli od mořské vody, vlastního potu nebo od slz, které jsem v největší krizi uronil.
Nečistota v karburátoru mě dala pěkně zabrat. Karburátor jsem v přístavu vyčistil, vyhodil originální a drahý palivový filtr a nahradil ho obyčejným s papírovou vložkou a byl klid. Na plný plyn to už tak nejede ale mě to vůbec nevadí.
Druhý den jsem v pohodě a opět s funkčním motorem odplul z přístavu, směr Gdaňská zátoka.
Při plavbách se stává daleko více příhod, které jsou daleko závažnější a nepříjemnější(úrazy, oheň na palubě, zlomený stěžeň.....). Nevím proč ale tento zážitek s motorem mě utkvěl hluboko v paměti. Možná také proto, že v té době jsem neměl nic. Jen tu loď , pár drobných v kapse a chuť, splnit si jeden malý sen.
Ahoj Tomáš
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat